ARON GENEXXA

Tak to je on,můj " velký" brácha Monty...

               

 

 

  Zlatý retrívr bez PP                   

    narozen 1.7.2002                               zkoušky: BH,ZZO,ZM

 

 

 

 

 

Ve znamení zvěrokruhu je Monty zrozenec RAKA   

Tito zvířecí kamarádi milují domov. Často si tam najdou koutek,který si pečlivě střeží.Přímo zbožňují gauče,křesla a samozřejmě teplou náruč svého majitele. Občasná náladovost zmizí s pohlazením,hezkým slovíčkem a něčím na zub. Pak oplývají radostí a chutí podnikat výlety...

 

zkouška       datum                místo              stopa         poslušnost       obrana           rozhodčí

BH                       30.6.2006                LVT Březník                                     44   splnil                                             ing.Lenka Novotná

ZZO                     7.10.2006                Tábor                                                  60     PV                                               Josef Matoušek

ZM                       2.8.2007                  LVT Slavětín             38                 48                          48                         Josef Matoušek

 

veškerá videa a fotodokumentaci naleznete-ZDE

 

  MONTY 
 
 
 
Montík se narodil pravděpodobně 1.7.2002,těžko říct,jestli je to pravdivý údaj,protože pan „chovatel“ nám dopisoval datum narození do očkováku teprve na místě,když jsem ho upozornila,že pes musí mít očkovací průkaz...
 
Pro to naše zlatíčko jsme vyrazili v sobotu,dne 28.8.2002,dvacet dní po té,co při povodních zemřel můj milovaný tatínek a doma se v tom tichu a smutku nedalo žít. V té době nebylo nijak jednoduché sehnat štěně zlatého retrívra bez PP-bylo to zrovna „módní plemeno“ a tento pán byl jediný,který ještě měl štěnátka-záhy se dozvíte-proč. Jen tak mimochodem,kdyby jsme tenkrát věděli ,kolik nás bude Montík stát,klidně jsme si mohli koupit štěně s PP...
 
Když jsme dorazili do malé vesničky,kousek od Mladé Vožice,přeříkali jsme si pravidla pro „správný výběr“ štěnete...musí být čisté,voňavé,spokojené,měli byste vidět jeho rodiče-tedy alespoň matku-určitě. Ale,znáte to,jsme jenom lidi-pokud jednou spatříte ta roztomilá,chlupatá klubíčka,slevíte ze svých nároků(dnes už jsem poučena a zásadně neslevuji) nebo alespoň přimhouříte očko-v našem případě ty oči vůbec neotevřete.

Takže,sečteno,podtrženo-matku jsme neviděli,otce jsme neviděli,všude byl jen neskutečný bordel,dalších min.12 obrovských retrívrů zavřených v kotcích,po dvoře pobíhal vyzáblý Německý ovčák a uječený,vztekající se Jorkšír. Na zahradě lezl po stromě dosti zdevastovaný kůň a trhal si jablka. V maringotce bylo zavřených 11 štěnátek-bez vody,bez jídla...ale byli tak nádherní...
 
A pak jsme ho uviděli-byl ze všech ten největší-jak tvrdil Pája-hned dostal překrásný obojek s pejskama. Vynesla jsem ho ven z maringotky a postavila na zbytky trávníku,koukal na to jak sůva z nudlí-nejspíš viděl trávu poprvé v životě. Vydupala jsem si očkovák,vyplajzla 4000,-Kč,dala drobečkovy napít-vodu taky asi mockrát za svůj život neviděl,naložili jsme ho do auta a vyrazili k domovu. Cesta autem byla příšerná, Montík se poblinkal,počůral a celou dobu se třásl jako osika. Nicméně jsme to zvládli a zdárně dorazili domů,do Tábora. Dostal jméno MOULA...
 
 
Doma jsme se seznámili s bytečkem,místem na spaní a miskama,ve kterých kupodivu byla voda a taky granulky. Je hloupé se stále opakovat,ale granule asi taky nikdy neviděl. Moula se hned nadlábnul a vyrazili jsme ukázat si před barák místečko na čůrání-povedlo se-úkol splněn,vrátili jsme se domů a Moula usnul jak špalek.Po probuzení následovalo bezchybné čurání na travičku a první opravdová vycházka a hned na vodítku...bez problémů. Vůbec nebral v potaz,že je na divné šňůře,která mu brání v pohybu. Je fakt,že byl ze všeho tak vyjukaný,že jsem ho stejně měla stále takříkajíc za zadkem.Přežil bez újmy a všechny nástrahy jako byli jezdící auta,spousta lidí,běhající jiní pejsci,nic nebyl problém,ikdyž nic z toho nikdy nezažil.Opřel se do toho s flegmatismem sobě vlastním,co chtěl to očuchal,kdo se mu líbil,tam se doběhl podrbat,prostě si zjevně užíval svůj nový život. Takže suma sumárum,byla to jediná vycházka,kdy šel na vodítku,od té doby již měl vodítko pouze na cvičáku při poslušnosti,obranách a nebo na stopě. Jediné,co zezačátku působilo problém byl vlak,ale vzhledem k tomu,že jezdil á půl hodiny,za dva dny bylo po problému. Naprosto bezkonkurenční byl Moula i v čistotnosti. Čůrání jsme trénovali jen dva dny,a přesto,v pondělí,když jsem odešla do práce byl 6 hodin sám doma a nikde ani jedna loužička natož pak bobek. Celou první noc a všechny ostatních spal jak anděl,zřejmě mu nic nescházelo.
 
Ale pak to začalo. Zjistila jsem ,že Moula není největší,ale že je stoprocentně nejnafouklejší,že má v kožichu snad miliardu blech,má slepené oči,špinavé uši,stále má průjem,není vůbec odčervený,natož pak naočkovaný.Začalo lítání po veterinářích. Nebudu složitě rozepisovat,co všechno si to roztomilé štěnátko musela prožít,ale zachránili jsme ho. Po měsíci,když jsme Moulu „vzkřísili z mrtvých“,naše smůla měla ještě pokračovat.Vyrazili jsme na výlet ke známým,kde mají další tři hafany.Moula zůstal na dvoře a my šli domů na návštěvu. Vyšel ven strejda a nadal všem hafanům kynuté knedlíky,samozřejmě i tomu našemu „chudáčkovi vyhladovělýmu“,který tak smutně koukal. Jenže ten náš moula-Moula předtím m čmajznul tetě celou mísu horkých kynutých knedlíků a těmi se naládoval. Ano,tušíte správně-večer opět následovala veterina-a teď už byl opravdu nejnafouklejší...opět týdení léčba za nemalý peníz.
 
Asi tak ve věku 3 měsíců jsme Moulu přejmenovali na Montyho,protože chodit po Táboře a volat „pojď ty Moulo“ znělo opravdu dost divně. A tak jsme měli doma Montíka...A problémy s jídlem pokračovali,jeli jsme k Pájovým rodičům na nedělní kuřátko a co byste řekli? No jo,Monty dostal kosti,prý aby si pošmáknul...pošmáknul si,to určitě. Ale ouha druhý den se Monty začal dávit,nemohl se vykadit,nehrál si,nevrtěl ocáskem a pořád se ládoval trávou,takže „pro změnu“-veterinář. Krásný rentgen se zapíchanými kostmi ve střevech,které nešli ani tam ani zpátky. Slova veterináře:“Ježiši,tak to je za minutu 12...“Následovala 14dení léčba-antibiotika,léky na peristaltiku,infuze,injekce...pěkný balík
 
Po oslavě 6.měsíce od jeho narození jsme vypočítali,že nás Moula alias Monty stál asi tak jako 2 Zlatý retrívři s PP-interchampioni ;-)Ale do dnes je to naprosto parádní společník,který nikdy nezklame a vždy ví,jak se má chovat. Ví ,kdy se „klidit z cesty“-když jsem vzteklá,kdy přijít-když je mi smutno,jak se chovat k dětem-že i má, v té době 9ti letá neteř se musí poslouchat i bez vodítka atd. Od roka až do skoro 5ti let jsme mu museli hodně upravovat jídelníček,což mu jistě vyhovovalo,protože velmi často měl průjmy,už jsme na veterinu ani nechodili,jen volali. Dopřával si rýži s kuřátkem,vývar,šunčičku,tvarůžky... Takže když se před ním objevili suché granule,odfoukl (že jsme úplně nemožní) a šel si lehnout na svůj gauč v kuchyni. Od 5ti let už dlabe vše co mu v misce(i mimo ní) přistane a je bez problémů. Také vyšlo na jevo,že všech jeho 10 sourozenců jejich majitel utopil ve věku 3 měsíců-nikdo neví proč. Kdybych to tenkrát věděla,vzala bych si je všechny...
Bohužel,nevěděla...
 
Tento jedinečný pes se mnou absolvoval dva LVT. Jeden v Březníku pod vedením ing. Lenky Novotné a s figurantem Mírou Valentinem a druhý ve Slavětíně(už s Aronem) s těmi samými lidmi. Naučil se čekat bez vodítka před obchodem-vždy dostal za odměnu jeho milovaný rohlík,jezdil autobusem,vlakem,propašovala jsem ho i do obchoďáku na eskalátor,jezdí se mnou nakupovat do Baumaxu...
 
Zvládli jsme spolu zkoušku ZZO-60(60)
 
 
                                          BH-44(60)
 
 
                                                                  ZM-38(50)-48(50)-48(50)
 
 
Do doby než jsme spatřili příšerné rentgeny 4/4 a byli jsme nuceni ukončit Montíka „sportovní kariéru“ stal se otcem celkem 41ti štěnat !!!
 
Kathy-Vyhnanice-7 holek-4 kluci
 
Meggie- Paseka-4holky-6 kluků
 
Sára-Soběslav 6 holek-3 kluci
 
Meggie-Paseka-8 holek-3 kluci
 
 
Je fakt,že je to asi jediný zl.retrívr,který dokáže i ve svém věku 7mi let „zadržet šupáka“. A jak chodí poslušnost...nádhera,sice to 3 roky trvalo(jen štěkání na povel 2 a půl roku) ale stojí to zato.
 
 
Tak takhle vypadá ve zkratce Montíkův dosavadní život. Dnes bydlí na naší parcele s Aronem(i když to byl 5 let bytový pes),nevypadá,že by nebyl spokojený. Občas s námi vyrazí i na cvičák a pokud vytáhnu z kapsy míček-stává se z něj šelma psovitá. Je to můj první pes a jen díky němu jsem hafanům naprosto propadla a děkuju...,že ho mám.
 

 
MONTY,SICE NEUMÍŠ ČÍST,ALE...DÍKY,ZATO,ŽE JSI...

TVOJE  ŠTĚPÁNKA

 

 

 

                                                                                                                               

                                                   

             

ZKLAMAL SI MĚ...poprvé v životě si mi strašně ublížil...ODEŠEL SI...prostě sis v klidu usnul...

ALE,já jsem ti vděčná za 14 let ,které jsi byl po mém boku,kdy jsem tě mohla obejmout,pobrečet si,vypovídat ,co mě trápí,radovat se s tebou...a NAJEDNOU TU NEJSI...vím je to klišé-první pes,ale ty jsi byl opravdu jiný...cokoliv jsem vymyslela,šel si do toho se mnou,třeba to věčné stěhování z bytu na dvůr a zase zpátky,chtěla jsem z tebe udělat "služební plemeno" nácvik obran pro tebe ale byl úžasná legrace-chytat šupáka ;-),kolik km jsme spolu nachodili,pak ten "podraz",když jsem přivezla Aronka...všechno si strpěl. Mojí mamku si přesvědčil,že není potřeba bát se velkých psů,Andulka s tebou mohla vyrůstat,úplně si mě "zblbnul do psů",vychoval si Arona...vlastně neznám nikoho,kdo by tě neměl rád...nikoho. Píšu tyhle slova,slzy mi stékají po tvářích a já nevím jak ti dokázat,že jsi byl ten nejlepší první pes jakého jsem si mohla přát,už je pozdě...odešel si. V sobotu večer jsem se vrátila z porodnice s Vítkem(doufala jsem,že tě taky pozná),naštěstí jsem tě pomazlila...počkal si na mě...v neděli ráno jsem tě našla v boudě ...spal si...

Monty,děkuji ,že si na mě počkal,abychom se rozloučili a věřím,že jsi si se mnou prožil krásný život ,stejně jako já s tebou...NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU,NIKDY

MONTY 1.7.2002-25.9.2016

TOPlist
TOPlist